close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

něco o nich

10. března 2008 v 13:22
Vysoké Tatry je nejvyšší pohoří na Slovensku i v Polsku. Jsou geomorfologickým podcelkem Východních Tater západně od Kopského sedla, které je odděluje od Belianských Tater. Na jihu hraničí s Podtatranskou kotlinou. Mají rozlohu 341 km² (260 km² na Slovensku a 81 km² v Polsku). Délka Vysokých Tater je zhruba 26 km a šířka 17 km.

Poloha

Od jihu je pohoří ohraničeno Podtatranskou kotlinou, na severu sousedí se Spišskou Magurou a západní hranici tvoří Kôprová dolina oddělující Vysoké Tatry od Tater Západních. Na východě jsou ohraničeny masivem Belianských Tater. Belianské Tatry jsou nižší než Vysoké Tatry (plocha 64 km², délka hřebene 14 km, nejvyšší vrchol Havran - 2 142 m)

Vrcholy

Ve Vysokých Tatrách nejdeme 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů v Slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními úzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Bradavica, Prostredný hrot, Ľadový štít, Baranie rohy, Lomnický štít, Kežmarský štít aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. [1]. Pro horolezce s potřebným průkazem (např. ČHS) je lezení na většině území národního parku povoleno na vlastní nebezpečí[2]Lomnický štít je také dosažitelný kabinovou lanovou dráhou z Tatranské Lomnice.
Tatranské vrcholy nad 2 500 m:
Turisticky dostupné vrcholy ve slovenské části:
  • Rysy (2 503 m) - 3,5 hod. od Štrbského plesa
  • Kriváň (2 495 m) - 2,30 hod. od Tri studničky
  • Slavkovský Štít (2 452 m) - 5 hod. ze Starého Smokovce
  • Východná Vysoká (2 429 m) - 2,75 hod. ze Sliezského domu
  • Kôprovský štít (2 363 m) - 3 hod. od Chaty pri Popradskom plese
  • Jahňací štít (2 230 m) - 5 hod. z nástupu v dolině Kežmarskej Bielej vody
  • Predné Solisko (2 093 m) - 1 hod. od Chaty pod Soliskom a 2,30 hod. ze Štrbského plesa
  • Velká Svišťovka (2 038 m) - 4 hod. z Tatranské Lomnice

Sedla

Nejvyšším sedlem je Sedielko. Několik chodníků přechází přes často vysoko položená horská sedla. Některé přechody jsou dokonce zajištěny řeztězy a nejedná se tak o procházkové túry.
Turisticky zpřístupněná horská sedla ve slovenské části:
  • Sedielko (2 376 m)
  • Priečne sedlo (2 353 m)
  • sedlo Váha (2 340 m)
  • Bystré sedlo (2 314 m)
  • sedlo Prielom (2 290 m)
  • Poľský hrebeň (2 200 m)
  • Lomnické sedlo (2 190 m)
  • Vyšné Kôprovské sedlo (2 180 m)
  • Kolový priechod (2 118 m)
  • Chalubinského vrata (2 029 m)
  • Sedlo pod Svišťovkou (2 023 m)
  • sedlo pod Ostrvou (1 966 m)
  • Predné Kopské sedlo (1 780 m)
  • Kopské sedlo (1 750 m)

Doliny

Ve Vysokých Tatrách se nachází na 35 dolin. Dna severních dolin jsou níže než je tomu na jihu. To je dáno ledovcovou činností, kdy na jihu byly ledovce menší a tudíž nedosahovaly tak velké erozní činnosti jako na severu. Mezi boční hřebeny se zařezávají tatranské doliny. Na jižní straně to jsou Kôprová dolina, Furkostká dolina, Mlynická dolina, Mengusovská dolina, Batizovská dolina, Velická dolina, Velká a Malá Studená dolina, Dolina Kežmarskej Bielej vody. Na severní straně to jsou Bielovodská dolina a Javorová dolina. Nejdelšími dolinami Vysokých Tater jsou Kôprová dolina a Bielovodská dolina, jenž mají obě délku 11 km.

Vodstvo

Štrbské pleso
Vysoké Tatry se řadí ke dvěma úmořím - černomořskému a baltskému. Pramen zde mají některé významné řeky jako například Váh. Jeden z největších vodopádů Vysokých Tater je Obrovský vodopád, který se nachází v ústí Malé Studené doliny v nadmořské výšce 1 330 m. Je vysoký 20 m. Ve většině dolin se nacházejí ledovcová jezera, plesa. Ve Vysokých Tatrách se nalézá 120 ples. Hojně navštěvované Štrbské pleso je známé také tím, že z něj voda vytéká na obě strany - teče do Baltského a Černého moře. V pohoří také vyvěrá několik minerálních pramenů, z nichž některé jsou využívány. K vyhlášeným lázním patří např. Starý Smokovec. Pramen napájející lázně vyvěrá z masivu Slavkovského štítu.
Podnebí ve Vysokých Tatrách má výrazně kontinentální rysy. Panuje zde spíše chladné počasí, kdy teplota se v průměru dostává až na 0°C. Ve výšce 1 000 m je potom 5°C. Teplotní průměr je zde nenižší na celém Slovensku. Sněhová pokrývka se zde udrží po 200 - 250 dní v roce. Na některých stinných stráních či firnovštích neroztává vůbec. Pro Tatry je charakteristické proměnlivé počasí. Inverze nejsou v zimě žádnou výjimkou. Roční srážky tu dosahují celkového ročního úhrnu kolem 1 600 mm. Nejvhodnějším obdobím pro turistické výstupy v Tatrách je podzim, kdy je počasí nejstabilnější a díky nižším teplotám je také výborná viditelnost.

Příroda

Vegetační stupně
  • Kolinní stupeň (200 - 500 m)
Submontánní stupeň (500 - 900 m)
  • Montánní stupeň (900 - 1 500 m) - Zde se nachází pásmo souvislých lesů a lesních porostů.
  • Subalpinský stupeň (1 500 - 1 850 m) - Místo četných smrkových lesů se začínají více prosazovat zakrslá borovice - kosodřevina, vytvářející hustý a neprostupný porost.
  • Alpinský stupeň (1 850 - 2 300 m) - V tomto pásmu se vyskytují alpinské louky. Žije zde řada glaciálních reliktů. Stromy se zde již nerostou. Nanejvýše porosty plazivých keřovitých vrb.
  • Subnivální stupeň (2 300 - 2 655 m) - Je takzvané podsněžné pásmo, které již dosahuje k nejvyšším tatranským vrcholkům.

Fauna

Vzledem k zachovalosti rozsáhlých lesů a vyhlášení národního parku se zde nachází celá řada původních živočichů a velkých savců. Především potom největší slovenská šelma medvěd hnědý, kterého zde žije přibližně 50 kusů (r. 2002). Dalšími významnými savci jsou rys, jenž je zde považován za jediný přirozený regulátor vysoké zvěře, vlk, prase divoké, kamzík horský, kočka divoká, kuna, jelen, srnec, liška obecná, jezevec, svišť a jiní. Žije zde také řada hlodavců a různých menších živočichů (hraboš sněžný, zajíc, norek). Ptačí říši zastupují orel skalní, orel křiklavý, jestřáb velký, krahujec, tetřev hlušec, tetřívek obyčejný, čáp, výr velký atd. Početné jsou zde kolonie netopýrů zastoupených mnoha druhy (vrápenec velký, netopýr velkouchý atd.). Z plazů je nejběžnější zmije obecná, ještěrka živorodá, užovka. Bohaté je zastoupení bezobratlých, především motýlů. Pouze ve Spodním Furkotském plese žije, od dob ledových, drobný korýš žábronožka severní, která se vyskytuje pouze v jezerech středoevropské tundry. Dalším endemitem je korýš Pentacamptus mrázeki žijící v několika vysokotatranských plesech. Tento druh se vyskytuje např. v jezeře Bajkal.

Historie a osídlení

Starší doba kamenná se považuje za období prvního osídlení Vysokých Tater. 3 000 let před Kristem se začínají pod Tatrami již opracovávat kovy. Keltové, kteří zde žili na přelomu letopočtů v Tatrách uměli zpracovat také železo. Obchodovali s ním například s Římany. Ze začátku 12. století pochází první doložená zmínka o Tatrách z kroniky Chronica Boemorum. Vpád Tatarů v letech 1241 - 1242 začal stabilizovat zdejší osídlení a začalo se více prosazovaz pastevectví a hospodářství. Dále ve 14. století (Matyáš Korvín) se zde začaly masivně těžit rudy. Pod Kriváněm tak vziklo několik štol. To pokračovalo až do 16. století (Maxmilián II.) kdy bylo vybudováno mnoho dalších štol, včetně nejvýše položené Terézie (2 100 m). Ke konci těžby dochází v roce 1787.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama